Názor některých lidí, že „sedlo na míru je blbost“ je naprosto zcestný. Je třeba si uvědomit pro jaký účel koně máme. Je pravda,že například trenér, který má v tréninku 20 koní, nebude mít na každého zvláštní sedlo, v tom případě mu stačí 3-4 sedla různých velikostí (podle typu trénovaných koní), u kterých případné drobné nedostatky odstraní korekční dekou. V tom případě je to dostačující, protože hodinový trénink koni neublíží. Jiná situace nastane, pokud se jedná o pracovního koně, dlouhé vyjížďky, případně několikadenní vandry apod. Tam již může dlouhodobé působení špatně padnoucího sedla, i přes podložení několika dekami, koňský hřbet velmi poškodit, nehledě k tomu, že s takovou „matrací“ pod sedlem jízda moc příjemná nebude.
Moje vlastní zkušenost je následující: v roce 1991 jsem začínal v anglickém sedle a koně jsem používal jako dopravní prostředek do lesa, protože jsem byl zaměstnán jako lesník u Lesního závodu Zbraslav nad Vltavou. Terén tam byl nesmírně náročný a tak jsme toho po 2 až 3 hodinách měli dost oba – já i kůň. V roce 1993 jsem postavil první westernové sedlo na míru koni i sobě a bylo po problémech. Denně jsem v sedle strávil 6 až 8 hodin a pochybuji, že bychom to se špatně pasujícím sedlem zvládli ve zdraví.
Případné mírné změny kondice v průběhu roku nejsou problém, protože lyžiny kostry pasuji na dospělého koně s ukončeným vývojem kostry a osvalení. Pokud dojde k výrazné změně kondice a sedlo nepasuje, je to vždy chybou majitele koně a ne sedláře, ale to platí u každého sedla.
Na to, že tato metoda dobře funguje, ukazuje skutečnost, že majiteli 50% westernových sedel, které jsem postavil, jsou stále se vracející zákazníci, kteří již mají 2 až 5 sedel.